Jedna ze zbraní, jimiž se Chorvati vyzbrojili na začátku občanské války na Balkáně. Je vybaven výsuvnou ramenní opěrkou a spojuje v sobě prvky samopalů MP 40 a Sten z druhé světové války. Zbraň se vyráběla v Záhřebu. Pokud byl zajištěn, stačil pád z výšky 20 cm k nechtěnému výstřelu. Výroba ukončena roku 1992. 

Jednoduchý samopal, založený na belgickém modelu Vigneron M2. Výrobu zajišťoval podnik Proizvedeno U Hrvatskoj ve městě Pleternica. Zbraň měla pouze režim střelby dávkou, zásobník je kompatibilní s typem ERO a existovala také verze s tlumičem. V boji byl použit během chorvatské války za nezávislost.

Jeden z mnoha chorvatských samopalů určených pro občanskou válku na Balkáně. Vychází ze sovětského samopalu PPŠ-41. Ramenní opěrka sklopná, střelba dávkou i jednotlivými výstřely. Vyráběn u Holding Djuro Djakovič ve městě Slavonskoj Brod.

Zbraň vznikla úpravou osvědčeného a spolehlivého samopalu PPŠ-41. Bylo postaveno jen několik desítek kusů, určených jako výzbroj pro chorvatskou policii. Produkce probíhala ve městě Turopolja.

Malý samopal, všeobecně považovaný za oblíbenou zbraň východoevropských gangů (některé kusy zajištěny i u nás). Konstrukčně vychází z italské Beretty M12. Zbraň vyráběl nezveřejněný soukromník a nebyla zavedena do žádné armády ani policejního sboru. Samopal lze vybavit tlumičem hluku. 

Zjednodušená varianta izraelského samopalu UZI, na který Chorvatsko na počátku devadesátých let zakoupilo licenci. Produkce probíhala v Arma Grupa v Záhřebu.

Zmenšená varianta samopalu Ero, v podstatě se jedná o ekvivalent izraelského Mini UZI. Kromě zkráceného zásobníku může zbraň používat i klasický na 32 ran.

Samopal s dynamickým závěrem a zásobníkem v rukojeti. Byl vyráběn firmou IMP ve městě Ozlo. Ramenní opěrka zbraně se sklápí dopředu a tvarově se podobá pažbě samopalu vzor 61 československé výroby. S velkou pravděpodobností byl používán během konfliktů na Balkáně v 90tých letech.

Jednoduchý, výrobně nenáročný samopal s dynamickým závěrem, nesoucí jméno konstruktéra S. Alara. Zbraň používá stejné zásobníky jako německý MP 40 z období II. světové války a byla nasazena za chorvatské války za nezávislost.

Jedna z konstrukcí samopalu, která se počátkem 90tých let objevila v Chorvatsku. Zbraň má dynamický závěr a byla navržena v továrně Pauze v Osijeku. Do sériové výroby se však nikdy nedostala.

Zbraň s dynamickým závěrem, do jisté míry připomínající britský Sten. Stejně jako u britského samopalu se šachta na zásobník nachází na boku zbraně. Model TEŽ (Tvornica Elektičníh Žarulja) má do boku sklopnou, jednoduchou drátěnou ramenní opěrku a nikdy nebyl vyráběn sériově.