Na začátku 50tých se belgická armáda rozhodla zavést do výzbroje nový samopal. Mezi účastníky této soutěže byl i typ RAN od V. Porebského. Měl zásuvnou pažbu, dvojnožku a mohl střílet puškové granáty. Armáda však nakonec zvolila samopal Vigneron a k sériové výrobě tak nikdy nedošlo.

Samopal Imperia byl jedním z účastníků soutěže, kterou na počátku 50tých let vypsala belgická armáda. Cílem bylo nahradit směs zbraní původem z USA či Británie. Samopal byl vylepšenou verzí Stenu a měl drátěnou zásuvnou pažbu. V soutěži neuspěl, vítězem se stal typ Vigneron.

Samopal, vyráběný v Precision Liegoise v Herstalu. Stal se standardní zbraní svého typu u belgických ozbrojených sil, se zavedením útočné pušky FNC začalo jeho vyřazování, avšak některé záložní jednotky měly tyto zbraně ještě v 90tých letech. Belgičtí výsadkáři je používaly během bojů v Kongu, kde se Vignerony objevily i u různých povstaleckých frakcí a v žoldnéřských jednotkách.

Izraelský samopal UZI, verze se skládací pažbou, vyráběný na základě licence firmou FN Herstal. Zbraň byla zavedena u belgického četnictva, kde postupně nahrazovala samopaly Vigneron. Počátkem 90tých ji vystřídalo PDW P90, vyráběné stejnou společností.

P90 byla původně navržena pro použití v armádě, kde ji měli používat vojáci, pro něž je klasická útočná puška příliš dlouhá a neskladná. Zbraň se však, díky své munici, vhodné pro prorážení neprůstřelných vest, uplatnila především u speciálních jednotek, ať už vojenských či policejních. Mimo Belgii slouží v mnoha dalších státech, ve svém arzenálu jí má např. česká URNA, brazilská BOPE či různé sbory policie v USA.